Včerejší sníh

Radost vesmírná, že i na prskavku došlo.
A ráno ani památka.

Reklamy
Včerejší sníh

Ahooj z Budapešti


Jsme tu jen skok, chtěla jsem původně na trhy do Drážďan, ale pak mě napadlo, proč nejet trochu dál a na pár nocí.

Už jsem to někdy psala, my máme štěstí, Tygr je skvělej cestovací parťák (ale i tak jsme vždy vybaveni) a vždycky se těší.

Budapešť je skvělá, protože je krásná, plno aktivit pro všechny skupimy, levná. Ceny jak u nás, možná o fous míň. A lidi jsou tu stejný jak v Praze…

Ahooj z Budapešti

31 příspěvků

… mám rozepsaných. A to je celkem dost.

Většina je „stěžovacích“, protože prostě jedeme koleje práce-školka a mezi to se vejdou jen nemoce 😀
A já ani pořádně nevim, jak se to stalo. Tenhle kolotoč je můj život… Hrůza.

Na konci listopadu nás ty nemoci opravdu přemohly a já jsem šla poprvé marodit s Tygrem. Ten měl antibiotika na streptokoka a šílenej kašel, kterej má doteď.
Já jsem si zase uhnala zánět močovejch cest, kterej se mi rozšířil až na ledviny. Antibiotika mám taky.
A málem bych zapomněla, že Tygrova infekce se jaksi roznesla a oba jsme jí měli i v očích. Po letech jsem vytáhla brýle a celá štastná je zase odložila 😀

Musim se smát, když si vzpomenu, že jsem někdy měla čas řešit nějakej úklid…

Naše cesty k doktorce, začala jsem si je dokumentovat 🙂

31 příspěvků

Dává mi zabrat

ten plnej úvazek. Člověk se párkrát vyspí a už je další měsíc. Neni čas na nic. Skoro se až stydim, že tohle klišé říkám, ale je to tak. Na fb pořád jen „lajkuju“ skvělý akce, na který nechodim, protože jsem v práci. A když v ní nejsem, nechci na ně Tygra tahat, protože on chce být se mnou doma a hrát si.

Ale snažím se, alepspoň ty mateřský povinnosti nezanedbávat. Na Halloween jsme si vzrobili dekorace a teď už se chystame i na ty vánoční. Tygr si zamiloval stříhání a lepení, takže to bude čistě v jeho režii. Dýně se mu moc povedly 😀

Dávám si za cíl víc fotit, protože jinak nebudeme mít žádný vzpomínky. A to by mě fakt mrzelo, protože je s Tygrem ohromná snranda. Tenhle věk fakt miluju 🙂
Hlavně ty jeho hlášky a zkomoleniny.

Dává mi zabrat

Školkový potížě

Tak nás to taky doběhlo. Ráno nechce jít do školky, pláče, chce zůstat doma. Cestou se ptá jestli půjde po obědě nebo po spaní. Jeho 2 kamarádi oba choděj po o. Pro jednoho chodí babička, pro druhýho chůva.

Tygra nemá kdo vyzdedávat dřív a tak musí zůstat. Do těch 16:45 obvykle. Někdy odchází těsně před pátou. Už se mu několikrát stalo, že byl poslední a učitelka s ním seděla v šatně (!!!) přesto že by měla být otevřená herna. To mu taky na náladě moc nepřidá.

Začal se počůrávat ve spaní. Ve školce i doma.
Někdy, když ho tam nechávám, je celej takovej smutnej a vylekanej. A mě to tak trhá srdce.

Chtělo by to babičku.

Školkový potížě

Tygří svátek…

dneska…

Když jsem Tygra čekala, pořád se mi dokola v hlavě přehrávala melodie: „Teeeeo, Teeeeo je prima kamarád.“ z pohádky.
A i když jsme přemýšleli nad spoustou jiných jmen a ani jsme nevěděli, co to bude (to až na porodním sále), prostě jsem měla ten pocit, že to bude kluk Teo.

I přesto, že je poslední dobou populárnější jméno, pořád těch Teodorů (hlavně těch bez h ve jméně) není tolik. A my jsme rádi, že má jméno, které zní dobře v každém věku, rošťák Teo i důstojný pán Teodor 🙂

Jen si přeju, abych to s ním přístí rok mohla i oslavit, protože my dva slavíme děsně rádi a úplně všechno 🙂

Tygří svátek…