Tygroviny

„Já bych chtěl mít velký prsa, jako máma.“

OK

Reklamy
Tygroviny

Whole30 2

Tentokrát i s Antropologem.

Já do toho jdu hlavně kvůli nedokončené zařazovací fázi, nestihla jsem luštěniny.
Ono je div, že při tom několikerém stěhovaní jsem to dala celých 30 dní.
Taky se potřebuju zbavit přebytečných cm na zadku, který se mi začaly ukládat, co jsem nastoupila do práce.
A také kvůli vlasům.

Antropolg má potíže s kůží a nehty, pokašláváním během dne, aniž by byl nemocný (ovšem to odešlo během odstranění mléčných výrobků), a taky by potřeboval ubrat pár cm tukových zásob.

Mě dělá zase problém, že nejím cukr, nemám chuťě, ale prostě mě práce dost vyčerpává. Teď budu mít ještě víc povinností, tak to budu muset nějak vymyslet, jaký jídlo mi dodává dost energie a zároveň abych nejdla příliš brambor, kvůli tomu hubnutí.

Jinak je fajn mít parťáka, i když už předtím to šlo, Antropolog jedl to, co já, ale dal si k tomu pečivo, nebo rýži a sladil si kávu.

Teď máme celkem výhodu, že máme hned vedle trh s čerstvými vajíčky, protože je to opravdu velký rozdíl.

Tak jsem zvědává, co těch 30 dní přinese.

Ale jedno vím jistě, už se těším na víno. Bez toho je můj život práznej 😀

Whole30 2

Odpočatí

Dovolená byla báječná. Fakt. s Tygrem je radost cestovat a to jsem vždycky připravená na nejhorší, protože to, že to fungovalo předtím, nic neznamená.

Cesta letadlem, naprosto v pohodě, transfer z letiště v pohodě, celý týden bez problému, kromě štípanců, obří boule, sedřenýho kolene a urputnýho kašle, kterej se po návratu neuvěřitelně zhoršil.

Jinak jsme zažili poněked nudnej týden, stálo by za to, si celé Korfu projet, ale Tygr měl stejně zájem jen o moře a jak tady nevleze do bazénu ani přírodní vody, tam v ní byl jako doma, kolikrát jsme ho museli přemnlouvat, aby vylezl ven. Takže by zas byla škoda na těch pár dnů, co jsme tam byli, připravit ho o tu radost.

Ale já mu rozumim, já mám stejnej pocit a docela bych někdy ráda odžila kus života na pobřeží.

Akorát teda tenhle typ dovolenejch neni nic pro nás, příště raději než hotel s jídlem víc po vlastní ose.

DSCN0967

Ovšem asi nejlepší na tom bylo, že jsem si utřídila myšlenky. Čeká mě hledání nové práce, do toho se mi moc nechtělo, ale ta současná mě vážně ničí. A vlastně mě i rozčiluje ten plnej úvazek, chci víc žít, hlavně si užít Tygrovo dětství, na práci je času dost.

Odpočatí

Hektickej start nového školního roku

Po nepovedenejch prázdninách. Prosím všechny svatý, aby to za rok bylo lepší.

Ale dá se říct, že bydlíme, počet krabic se zmenšuje. Spoustu věcí jsme vytřídili, já jedu ten KonMari způsob, všechno na zem, všechno chytnu a přemýšlím, zda mi to dělá radost, takže třeba svou sbírku hudebních časopisů (našěstí jich neni moc) si prostě ještě nechám. Antropolog má zase svoje odborný časopisy a odborný knihy z roku razdva.

A taky nás konečně postihla ta vymoženost jménem internet. Jak jsme se stěhovali na rychlo, neměla jsem moc času porzkoumávat poskytovatele, takže jsem to pak řešili za pochodu a naneštěstí má UPC hrozně dlouhý čekačky. Kvůli tomu, aby mi technik dal krabičku a já se mu podepsala na papír.

Školka je fajn, Tygr chodí do třídy s kamarádem, který se dostal až na začátku září.A se synem sousedky, která nám školku doporučila, takže má alespoň kousek starýho života.
První den školky jsem prořvala. Já, kterou nedojímá skoro nic. Prostě když jsem viděla, jak je to moje miminko velký a jak jsou děti zlý, tak jsem se neudržela.
Tygr statečně hned od druhýho dne spal a chodil domů až mezi posledníma.

Ovšem co fakt nezvládáme, jsou odchody z domova, ať vstanem brzo nebo pozdě, vždycky nakonec musim použít vyhorožování, protože Tygrovi se prostě nechce. Pak si ani nevzpomene, že by se mohl rozloučit.
Zásadně snídá po cestě, v pekárně už nás znaj. Jsme ti :“ Loupák, prosím. Do ruky stačí.“ Ve školce už mě i zavřeli, máme systém na čipy a v 8:30 se školka uzamyká a čip přestává fungovat.
Do práce chodim zásadně na čas, protože mi ujížděj tramvaje, jelikož nejsem zvyklá bydlet tak vysoko a pořád odcházim pozdě z bytu 😀

Stihli jsme najít jsme novou pediatru, ke které šel Tygr ještě před vstupní prohlídkou, protože nás už postihla školková rýma. Úplně všechny. Byly jsme na první dětský oslavě. Tam Tygr prožil asi svoje první trauma ohledně hračky. V životě jsem ho neviděla natahovat moldánky, ani když mu někdo ublížil, ale tady mu nechtěl starší kluk půjčit tramvaj a byl tak nešťasnej, že maminka toho kluka tu situaci vyřešila bez nás.

Teď ještě 4 dny do dovolené a čas letí jak splašenej, takže asi budeme mít sbalený jen plavky…

Já jsem jen doufala, že aspoň v září, se nám podaří zpomalit 😀 Naivní.

Hektickej start nového školního roku

Poslední týden prázdnin…

… je vždycky nabitej, jako dítě jsem se vždycky těšila. Nový pastelky, oblečení, penál, desky.
Tohle už mám pro Tygra vyřešené, ale neodolala jsem a koupila mu i ty fixy a čtvrtky. Sama chci taky zase začít „něco“ dělat, mít víc koníčků a míň myslet na práci.

Díky stěhování máme jinej program, udělat z našich 39m2 náš byt. Jsme ovšem nadšení, jak bylo hledání dost náročný, tak se nám podařilo ukořistit byt, kterej nás fakt chytl za srdce (a asi se nám bude těžko opouštět).
A já mám zas pro co žít. Protože zařizování mě baví a tenhle prostor je dost specifickej. Sama jsem zvědavá, jak se to podaří.

Ovšem ten výhled, ten mě bude nabíjet každej den.

Poslední týden prázdnin…