Řidičák mám necelé 3 roky, z toho 2,5 roku neřídím, protože si na mě jednou jeden “mám obří auto, mužů všechno” dost dovoloval a já se sekla. Navíc auto tenkrát bylo podle Antropologa, takže dlouhej kombík, protože co je důležitější než převoz kol. Si zvykni nebo máš smůlu.
Moje nová práce mi ale ukázala, že ne vždycky se dá po Praze dojíždět MHD. A tak jsem se rozhodla, teď nebo nikdy a pořídila si svoje první autíčko. Malou Corsu, podobnou se kterou jsem se učila v autoškole. Kolo se do ni nevejde ani dětský, ale pes do kufru jo. Je to moje Ferrari pro chudý. Červený a sportovní. A hlavně automat.
A tak si trochu jezdím. Každou jízdou jsem trochu víc jistá a když jsem včera poprvé vyjela z pidi místa (parkovat tam ještě neumim), zaplavil mě pocit opravdový jistoty. Že teď už zvládnu fakt cokoliv.
Jo a byla to láska na první pohled. Já a červená, kdo by to byl býval řekl.
Červený auto je nej 😁 taky mám jedno, a je to super, my safe space… řídím ale od 18, tak si to fakt užívám 😁
To se mi líbíLíbí se 1 osoba